Úvod do historie
V roce 1920 byl v Milevsku založen sportovní klub a prvním sportem, který se zde začal provozovat byla kopaná. První utkání se hrálo na louce u silnice směrem na Petrovice, později propůjčila Městská rada pozemek "Na Tržišti". První stanovy klubu SK Milevsko byly schváleny 26.února 1921 a klub byl přijat do fotbalové jihočeské župy. Mužstvo SK Milevsko hrálo v předválečných i poválečných letech I.B. třídu. Několikrát se pokoušelo v kvalifikaci o postup do I.A. třídy, avšak bez úspěchu.
V roce 1948 sjednocením tělovýchovy SK Milevsko zaniká a vstupuje do TJ Sokol Milevsko. V roce 1950 přechazí pod organizaci Československých stavebních závodů a přijímá název TJ Sokol ČSSZ. V tomtéž roce byla založena nová tělovýchovná jednota Sokol Jánka.
Po reorganizaci krajských soutěží v roce 1953 byly obě TJ v Milevsku zařazeny do krajských soutěží. V tomto roce byla také zahájena výstavba nového stadionu v Milevsku a v roce 1955 bylo sehráno první utkání na škvárovém hřišti.
V roce 1956 dochází ke sloučení obou milevských jednot. Pod novým názvem TJ Spartak vítězí v IB. třídě a zajištuje si postup do nejvyšší krajské soutěže I.A.třídy. V roce 1957 bylo sehráno první utkání na travnatém hřišti milevského stadionu.
V nejvyšší krajské soutěži hráli milevští fotbalisté až do roku 1973, kdy se jim podařilo postoupit do Divize již pod novým názvem TJ ZVVZ.
Divize se hrála nepřetržitě v Milevsku do roku 1981, kdy se podařilo vybojovat postup do II.národní ligy. Po obsazení posledního místa v této soutěži se milevští fotbalisté vrátili po roce zpět do Divize. Tato soutěž se potom hrála až do roku 1988. V tomto roce naši fotbalisté sestoupili do krajského přeboru, avšak hned v roce následujícím si vybojovali postup zpět do Divize. Tu opustili v sezóně 2002/03. Poslední čtyři roky jim k postupu z krajského přeboru chyběl vždy krůček. To se však povedlo v sezoně 2007/08 a v následujícím fotbalovém roku se v Milevsku opět hrála Divize. Bohužel pouze na rok.
V roce 1995 oddíl kopané vystupuje z TJ ZVVZ Milevsko a osamostatňuje se pod novým názvem FC ZVVZ Milevsko, pod nímž hraje doposud.
Klub má tři družstva dospělých, starší a mladší družstva v kategorii dorostu a žáků a v nejmladší kategoriidružstva přípravky a kadetů.
Cílem klubu je i nadále pokračovat v dosavadní činnosti a ve výchově mláděže se snahou, aby milevská kopaná patřila nadále mezi přední jihočeské oddíly jak v soutěži dospělých, tak i v soutěžích mládeže.
Fotbalové začátky v Milevsku
Podnět k založení sportovního klubu v Milevsku dali Jaroslav Bazika, Antonín a Josef Burešovi, Milan Kafka, Jan Koukl, Felix Kudláček, Ivan Procházka, Arnošt Reichner, Karel Vodňanský a další. Prvním soupeřem nově utvořeného mužstva byli fotbalisté Tábora. Domácí nastoupili v černobílých dresech, a tak byla tato kombinace přijata jako klubová barva i nadále. Po zákazu hrát na místní louce kopanou nastala nucená přestávka. Situaci ale zachránil anonymní nápad, že hřiště na kopanou by mohlo být Na Tržišti, kde se o výročních trzích prodával dobytek. Městská rada nakonec této žádosti vyhověla. Prvním předsedou klubu se stal Jaroslav Bazika, nájemce restaurace Koníček, kde se právě hráči a funkcionáři scházeli. Stanovy SK Milevsko byly schváleny 26. února 1921 a klub byl přijat za člena tzv. Jihočeské fotbalové župy. Překážkou k tomu, aby se mohly Na Tržišti hrát mistrovské zápasy, byly vzrostlé lípy, které zmenšovaly rozměry hřiště. Jednoho rána však ležely všechny lípy na hřišti podřezány. Viník se nenašel, a tak všichni členové výboru zaplatili dobrovolně po 20 Kč do obecní pokladny pro chudé. Situace byla zachráněna a mohla se zde začít hrát utkání o body.
Začátek v oficiálních soutěžích
Zpočátku bylo Milevsko zařazeno do II. třídy mezi Tábor, Písek, Strakonice, Blatnou atd. Mužstvo bylo doplněno o další nové hráče z Milevska a okolí.
Dorostenecké ani žákovské družstvo v Milevsku tenkrát ještě nebylo, a tak si několik mladých zájemců o kopanou ustavilo vlastní fotbalový kolektiv pod názvem Sokolská XI. Někteří z nich se později stali hráči A mužstva SK Milevsko a úspěšně hájili jeho barvy.
Velký přínos pro milevskou kopanou bylo roku 1926 zvolení veterináře Evžena Pešiny předsedou oddílu. Ten se také zasloužil o to, aby s prostor Na Tržišti stal výlučně místem pro sport a tělovýchovu.
Že fotbalisté neměli na růžích ustláno, dokumentuje také dobový zápis v městské kronice: "Klub omezuje se pouze na hru kopanou, kterážto hra natropí ještě mnoho zla ve výchově mládeže". Nejúspěšnějším meziválečným obdobím milevské kopané byla léta 1933 až 1937. Roku 1935 SK Milevsko vítězí ve své skupině II. třídy a postupuje do I. B třídy.
Období okupace 1939 - 1945
Místní mužstvo hrálo v tomto čase I. B třídu s hráči: Caras, Dolejš, Dvořák, Havel, Ervín Hofman, Kálal, Kos, Emil Mužík, Pajer, Rybák, Sláma, Suchan, Škoda, Špánek, Urban, O. Veselý. V roce 1941 bylo založeno i druhé mužstvo, které se omezovalo jen na přátelská utkání. Nově ustavené dorostenecké družstvo sice zvítězilo v sezóně 1942/43 ve své skupině. Dál se ale nedostalo. Ve druhé polovině roku 1943 posílili dorostenci A tým SK Milevsko.
Na podzim roku 1944 byly zahájeny práce na přebudování hřiště Na Tržišti. Plány vypracovali pánové František Tollinger a František Kortan. Úpravu hřiště hrazenou se sbírky, bez mechanizačních prostředků, financoval v závěru Městský úřad. Navíc byly postaveny dřevěné šatny a tribuna. Tehdy se po dobu přestavby hrálo na provizornín hřišti na louce u Bažantnice.